Existují auta, která vás svým stylem zaujmou na první pohled. Jiná si vás získají praktičností. A pak je tu nová Opel Frontera vůz, který umí obojí. Může být stylovou volbou pro jednotlivce, skvělým parťákem pro páry, ale také plnohodnotným rodinným SUV, a to díky možnosti sedmimístného uspořádání. A přitom nejde o žádný nedostupný luxus. Frontera je moderní, cenově dostupný vůz, který nabídne hybridní pohon s hladce řadící automatickou převodovkou, prostorný interiér a zároveň si zachovává osobitost, kterou mají Češi na Opelech tak rádi.
Ano, technicky vzato je to vůz ze stáje Stellantis, ale právě Frontera je důkazem, že i v rámci koncernu může značka zůstat svá. Tenhle Opel má svébytný design, typický „vizor“ výraz, rozumně navržený interiér a tu správnou porci německé racionality, kterou zákazníci oceňují.
A protože Frontera nese jméno spojené s historií značky, neváhali jsme využít možnosti odvézt ji domů do Rüsselsheimu. I když opravdu jen symbolicky, protože nová Frontera se zde jen zrodila, ale kompletně se vyrábí ve slovenské Trnavě. Více než 600 kilometrů dlouhá cesta z Prahy do německého města, kde Opel sídlí, nabízí ideální cestu pro komplexní test. Projedeme české okresky, německé dálnice bez limitu, a zjistíme, jak si nový model vede v reálném provozu.
Praktičnost hned na startu
Už při balení se ukazuje síla Frontery. Zavazadlový prostor s objemem 460 litrů bez problémů pojme kufry, tašky i zásoby na několikadenní výlet. My jsme jeli jen víkend, takže nám zbylo ještě spousta místa. Sedadla se dají variabilně skládat a získat až 1600 litrů kapacity, nástupní hrana je nízko, všechno je promyšlené. Ani chvilka zmatku. První body za praktičnost. Po usednutí za volant přichází další příjemné zjištění vyšší posed, přehledné ovládání a digitální kokpit, který neruší zbytečnostmi. Opel to v interiéru nekomplikoval, a to je v dnešní době předností.
Frontera s automatem dokazuje, že pokrok je pohodlný
Možná to někoho překvapí, ale nová Frontera se vůbec nenabízí s manuální převodovkou. Důvod? Opel věří, že český zákazník si zaslouží komfort a jednoduchost. A právě to dvouspojková automatická převodovka dělá skvěle. Řazení je hladké, převodovka logicky reaguje na pokyny plynového pedálu, a i když jde o „dvouspojku“, není tu znát žádné trhání, hlučnost nebo neplynulost, jakou známe z jiných vozů v tomto segmentu. Naopak, řazení je natolik jemné, že řidič těžko pozná, kdy přesně převodovka pracuje. To je přesně ta forma technického pokroku, který se nenásilně stane přirozenou součástí každodenního cestování.
S Fronterou kilometry ubíhají na dálnici i okresce
Cesta z Prahy směrem na Plzeň a dál k hranicím prověří jízdní komfort i podvozek. Díky pátečnímu provozu střídáme dálnici s jízdou po staré okresce. Hybridní pohon s automatickou převodovkou pracuje tiše, bez cukání, a i při ostřejším tempu působí velmi sladěně. Zrychlení není sportovní, ale dostatečné. A hlavně převodovka řadí přesně, hladce, bez zbytečného přemýšlení. Na německé dálnici konečně přichází prostor pro vyšší tempo. Frontera se i při 150–160 km/h drží je stabilní a dobře odhlučněná. Asistenční systémy fungují spolehlivě, a pokud pomocí jednoho jediného tlačítka vypnete upozornění na překročení rychlosti, nebude vás rušit ani otravné pípání. Spotřeba se i vyšších rychlostech držela okolo 6,5 litru, což je velmi slušné na vůz této velikosti.
Hybrid, který dává smysl ve městě
Pod kapotou testované Frontery pracuje vždy mild-hybridní pohon se zážehovým tříválcem 1.2 Turbo s výkonem 110 k nebo 145 k, doplněných o 28 k elektromotorem. Ten pomáhá při rozjezdech a brzdění, a hlavně přispívá ke snižování spotřeby ve městě. Při běžném provozu jsme se tak drželi kolem 5,5 l/100 km, a to bez jakéhokoliv omezování. Určitě se dá jezdit i pod 5 litrů, a to bez jakéhokoliv dobíjení. Díky 48V hybridní technologii vše funguje automaticky. Opel navíc šikovně nastavil cenovou politiku. Rozdíl mezi hybridem a čistým elektromobilem je jen 130 tisíc korun, což značně maže tradičně vysokou cenovou bariéru elektromobility. Zákazník si tak může vybrat podle svých preferencí, aniž by musel dělat větší kompromisy. Elektrická Frontera nabídne elektromotor o výkonu 113 k s dojezdem 305 km, kterou dobijete na 100 kW nabíječce na 80% za 26 minut. Ještě letos bude k dispozici vůz s dojezdem přes 400 km.
Opel Frontera v Rüsselsheimu symbolický cíl dosažen
Po cestě napříč Německem potkáváme značku Opel, opravdu všude, možná bych řekl i častěji než ostatní domácí značky. Příjezd do Rüsselsheimu má však zvláštní kouzlo. V tomto městě, kde má Opel svou historii, vývoj i centrálu je duch značky Opel cítit na každém rohu. Dálniční ukazatele dlouho dopředu, ukazují směr do města Opel. A právě tady si člověk uvědomí, že i když je Opel již dnes součástí automobilového koncernu, který vyrábí několik značek, tady zůstává silnou domácí značkou.
Závěr: Frontera je SUV, které dává smysl
Během téměř tisícovky kilometrů se Frontera ukázala jako všestranný a spolehlivý vůz. Neoslňuje přehnanými technologiemi ani sportovním výrazem, a právě to je její síla. Nabízí přesně to, co dnešní zákazník potřebuje, rozumný prostor, jednoduché ovládání, solidní jízdní vlastnosti a dostupnou cenu. A to s úspornou moderní hybridní technologií a 6 stupňovým automatem. Skvělá volba může být i pro ty, kteří chtějí elektromobil s dojezdem přes 400 km. Frontera tak může oslovit nejen věrné fanoušky Opelu, ale i úplně nové zákazníky. A to i díky velmi bohaté výbavě, kterou získá zákazník již v základní výbavě Edition za cenu startující na 499 990 Kč a 629 990 Kč v elektrické.
Cesta zpátky do Prahy s Astrou, jakou dnes skoro nepotkáte
Naše cesta do Rüsselsheimu neměla jediný cíl. Vedle podrobného testu nové Frontery jsme totiž měli další úkol, přivézt zpět do Česka jeden z nejzajímavějších vozů německého Opelu, Astru s naftovým motorem.
V době, kdy většina značek nesmyslně dává od dieselu ruce pryč, Opel stále nabízí model, který je důkazem, že má nafta stále smysl. Opel Astra 1.6 CDTI je tichý, pohodlný, a hlavně extrémně úsporný vůz. Během návratu do Prahy jsme bez problémů zvládli celou zpáteční cestu se spoustou zastávek na jednu nádrž se zbytkem v nádrži ještě na 300 km.
Vedle nízké spotřeby 4,2 litru nás potěšily skvělé jízdní vlastnosti této německé klasiky. Astra je si je na okreskách i dálnici naprosto jistá, řízení je přesné a podvozek krásně drží stopu i ve vyšších rychlostech. S tímto vozem jsme doslova proletěli německé dálnice. Skoro jako kdyby chtěla připomenout, jak se jezdí s hatchbackem v době oblíbených SUV. A pak je tu design. Možná to bude znít troufale, ale na dálku vypadá Astra se svojí štíhlou siluetou a světly trochu jako evropský Mustang. V době, kdy se svět žene k elektromobilitě, je tato ikona značky Opel, se skvělým úsporným dieselem trochu jako připomínka staré školy.
1 Komentář: