Existují auta, která hodnotíte rozumem. A pak jsou tu taková, která si vás získají ještě dřív, než otočíte klíčkem. Fiat 500 mezi ně patří už roky. Pravá italská stylovka, která vyvolává úsměvy všude, kam se vrtne. Téměř každý si ji chce vyzkoušet a skoro každý její neduh odpustí ještě dřív, než ho objeví. Tentokrát ale netestujeme jen další městské auto. Testujeme vůz, za který by si někdo, kdo před pár lety rozhodl, že budoucnost bude už jen elektrická, možná zasloužil pořádný políček.
Návrat spalováku do auta, které mělo být navždy elektrické
Po několika letech elektrické pětistovky se totiž v Turíně znovu zamysleli a udělali něco, co dnes nepůsobí úplně obvykle. Do vozu, který vznikal primárně jako elektromobil, se rozhodli vrátit spalovací motor. Pod kapotu se nastěhoval známý litrový tříválec FireFly o výkonu 65 koní, doplněný o mild-hybridní techniku s šestistupňovou manuální převodovkou. Technicky nejde o žádný složitý hybrid. Systém využívá 12V elektrickou soustavu a malou lithium-iontovou baterii o kapacitě 0,13 kWh. Elektromotor tu navíc nehraje hlavní roli a auto sám nepohání. Funguje spíš jako nenápadný pomocník, pomáhá při rozjezdech, zjemňuje reakce auta v městském provozu a celkově dělá pětistovku příjemnější při každodenním používání. Předpokládám, že pro konstruktéry to nebyl úplně jednoduchý úkol. Dnes jsme totiž zvyklí sledovat přesně opačný směr. Benzinová auta se postupně připravují na elektrickou budoucnost a tady se ale šlo proti proudu. Z elektromobilu se znovu stal spalovák. A víte co? Nepůsobí to jako krok zpátky. Naopak. Fiatu se povedlo zachovat moderní charakter nové generace a zároveň vrátit autu něco, co u elektromobilů chybí. Zvuk motoru. Emoce. A pocit, že pod pravou nohou pořád něco skutečně žije.
Pětistovka miluje město, dálnice už o něco méně
Když říkám, že motor slyšíte, myslím to doslova. Po městě je ale pětistovka naprosto ve svém živlu. Se svými necelými 3,6 metru je to ideální vozítko do ulic, kde je každé parkovací místo malým vítězstvím. Mild-hybridní systém při rozjezdech příjemně pomůže a auto působí lehce a bezprostředně. Jenže když potřebujete zabrat, litrový tříválec dá o sobě okamžitě vědět. Zvukem začne naznačovat, že minimálně útočíte na dálniční rekord, ale pohled na budík vás vrátí na zem, jedete teprve osmdesátkou. To ale neznamená, že neumí překvapit. Můj oblíbený štěchovický kopec vyjela bravurně a ani na okreskách nepůsobila uštvaně. Jen při návratu po dálnici jsem čumák do rychlého pruhu vystrkoval o něco opatrněji. Stotřicítku zvládne bez protestů, jen otáčkoměr mezitím připomene, že pod kapotou nepracují stovky koní. Co si ale auto zaslouží pochválit bez výhrad, je podvozek. Čekal jsem typické poskakování krátkého městského auta, jenže nepřišlo. Koleje ve městě, rozbitý asfalt nebo vymletá okreska vždy když jsem čekal ránu a rozhodnutí podvozku vzdát to, přišlo jen lehké drcnutí a jelo se dál. Co se týká spotřeby, když ji nebudete stále držet v otáčkách, budete s ní jezdit za průměrných 6,2 litru benzínu.
Design, který se nesnaží být moderní
Fiat 500 je jedno z mála aut, které nepotřebuje vysvětlovat. Nemusíte být automobilový fanoušek a stejně ho poznáte na první pohled. A právě v tom je jeho síla. Testovaný vůz dorazil ve výbavě Torino a v barvě Sun of Italy. Už samotný název napovídá, že to nebude odstín pro člověka, který si objednává šedou, protože „je praktická“. Tohle je přesně ta barva, která z auta dělá doplněk nálady. Slunce, Itálie, espresso na náměstí a trocha té bezstarostnosti. Naživo navíc pětistovka působí větší a hodnotnější než na fotkách. Dominantou je obrovské logo 500 na kapotě, které okamžitě přitahuje pozornost, a výrazné Full LED světlomety s typickým kulatým podpisem. Retro? Ano. Staromódní? Ani náhodou. Je to přesně ten typ auta, za který se otočíte ještě jednou, když od něj odcházíte. A hlavně otáčejí se i ostatní.
Interiér Dolce Vita na čtyřech kolech
Uvnitř Fiat ukazuje, že u tohoto auta nikdy nešlo o centimetry nebo litry. Jde o atmosféru. Po otevření dveří vás přivítá stylové čalounění, které dokonale zapadá do charakteru auta. Není to sterilní moderní minimalismus, ale interiér, který má nápad a osobnost. Před řidičem je stylový volant s logem 500, který krásně doplňuje celkovou retro-moderní atmosféru. Přístrojová deska je jednoduchá, přehledná, a hlavně dobře čitelná. Stylová řadící páka s pořádnou koulí do ruky. Uprostřed najdete moderní infotainment, který do auta přináší současný svět bez toho, aby rušil jeho charakter. Velká část palubní desky je v testované verzi lakovaná do stejného odstínu Sun of Italy jako karoserie. Právě tenhle slunečně žlutý motiv krásně propojuje exteriér s interiérem a dokonale vystihuje atmosféru celého vozu. Zajímavým detailem je samotné otevírání dveří. Fiat tady nepoužívá klasickou vnitřní kliku a dveře otevřete jednoduše stisknutím elektrického tlačítka. A pokud by elektronika nebyla k dispozici, nechybí ani mechanické madlo elegantně schované v odkládacím prostoru dveří. Je to drobnost, ale přesně ukazuje, že pětistovka vznikala původně jako moderní elektrické auto. Pochvalu si zaslouží i středová konzole. Nechybí odkládací prostor na drobnosti ani praktické fyzické ovládání hlasitosti a přehrávání hudby, takže nemusíte kvůli každé maličkosti lovit funkce v displeji. Překvapil mě i samotný prostor. Nad hlavou je místa víc, než bych čekal. Se spolujezdcem sedíte blízko sebe skoro až intimně, právě to k tomuhle autu patří. A zadní sedadla? Ano, existují. A fungují lépe, než by člověk čekal. Rodinný vůz to samozřejmě není, ale odvézt pár vysmátých kamarádů na zmrzlinu, na koupaliště nebo na večerní projížďku? Bez problému. Abych nebyl jen teoretik, sedl jsem si dozadu i sám a překvapivě jsem to zvládl s úsměvem a bez většího reptání.
Kufr? Není velký. Ale přesně tak akorát
Zavazadlový prostor vám život nezmění a ani se o to nesnaží. Jenže upřímně kdo si kupuje Fiat 500 kvůli objemu kufru? Na drobný nákup, tašku do fitka, věci na koupák nebo piknikový koš úplně stačí a dokonale odpovídá filozofii celého auta. Pětistovka totiž není o tom vzít půlku domácnosti na druhý konec republiky, ale o tom sednout dovnitř, nastartovat a mít o něco lepší náladu než před pěti minutami. A přesně stejný pocit ve vás zůstane i po týdnu za volantem. Fiat 500 Hybrid Torino není dokonalé auto a na dálnici poznáte jeho limity, zadní sedadla nejsou pro pravidelné rodinné výlety a dynamika vás nepřilepí do sedadla. Jenže pak vystoupíte, otočíte se a usmějete se. A právě v tu chvíli pochopíte, proč podobná auta stále existují. Protože ne všechna auta musí být nejlepší ve všem. Některá úplně stačí, když vám zlepší den. A tahle malá Italka to umí zatraceně dobře. A pokud vás tahle malá italská stylovka chytla stejně jako mě, není ani cenovka úplně mimo realitu. Testovaná speciální edice Torino s exkluzivními designovými doplňky odkazující na město odkud pochází, startuje na ceně 569 900 Kč a Fiat navíc přidává záruku 7 let nebo 100 000 kilometrů na celé vozidlo.
